Město pro život

Praha je městem, v němž bydlí, pracuje a tráví svůj volný čas více než jedna desetina obyvatel České republiky. Závěr 20. století přináší Evropě inovované pojetí kulturního života moderního velkoměsta. Tradiční "kamenné" kulturní instituce, pilíř kulturního života měst po většinu 20. století, dostávají konkurenci ve formě alternativních konceptů, vycházejících velmi často z neformálních struktur občanské společnosti.

Tyto kulturní projevy se vyznačují využíváním netradičních prostor a výsledků moderních technologií, syntézou kulturních forem, oslovováním úzkého okruhu specifického obecenstva. Tradiční kulturní instituce jsou tak nuceny inspirativně reagovat inovací svých uměleckých konceptů.
Jinou tendencí je "vyvedení"
kultury a umění z tradičních sálů do ulic, na náměstí a na jiné veřejné prostory, s cílem oslovit co nejširší a nestrukturované publikum.
Pro současné kulturní projekty je příznačné, že velice často překračují úzký rámec umění a kultury a zasahují do dalš
ích sfér, jako jsou oblasti vzdělanosti, životního prostředí, přístupu k informacím a životního stylu. Programová rovina "Město pro život" je vyjádřením výše popsaných tendencí v pražském kulturním životě formou konkrétních projektů.

V souboru vybraných projektů lze vystopovat tři základní okruhy. První okruh tvoří projekty "vyvádějící" kulturu a umění z uzavřených prostor do městského exteriéru. Jde o projekty nejrůznějších pouličních slavností a průvodů, divadelních performancí, plastik a pomníků na veřejných prostranstvích. Cílovou skupinou těchto projektů je skutečně široká veřejnost, včetně náhodných "svědků", zahraniční návštěvníky nevyjímaje. Tento programový okruh lze pracovně nazvat "Praha jako kulturní prostor" (tady nám jistě vytane na mysli např. taneční projekt "Pražské zahrady na prahu 3. tisíciletí", rockový festival E. T. Jam, Festival pouličních divadel Ctibora Turby atd.).
Druhým okruhem projektů programové roviny "Město pro život" jsou "
strategické, koncepční a informační" projekty. Jde zejména o vznik ucelených databází kulturních informací, pořádání konferencí, sociologických šetření či zveřejnění nerealizovaných (obzvláště náročných či kontroverzních) projektů. Cílovou skupinou tohoto okruhu je zejména odborná veřejnost. Jde zpravidla o určitou tvůrčí investici, jež je následně zúročena rozvojem kulturního klimatu města. Tento programový okruh pracovně nazýváme "Město, ve kterém chci bydlet" (určitě sem patří např. urbanistický projekt Open City, tematicky svázaný spoluprací s Columbia University na humanizaci sídliště, vytvoření orientačního systému kulturních památek, konference Natura Megapolis o dlouhodobém soužití člověka a přírody ve městech, mezinárodní konference "Ekonomika a kultura - partnerství pro 21. století", pořádaná v souvislosti s jednáním MMF a Světové banky v Praze atd.).
Třetím okruhem projektů programové roviny "Město pro život" jsou nové kulturní koncepty, ať už jde o obsahové koncepty v tradičních prostorách určený
ch pro kulturní život či v netradičních a alternativních prostorách, nebo novátorské koncepty jednorázových projektů či periodicky se opakujících kulturních aktivit. Cílová skupina je v tomto případě velice proměnlivá a úzce souvisí s konkrétním obsahovým konceptem. Tento programový okruh lze nazvat "Koncepty pro 21. století" (tuto programovou rovinu reprezentuje např. cyklus šesti koncertů "Čeští skladatelé na prahu nového tisíciletí", multimediální řešení vstupního prostoru Národní galerie ve Veletržním paláci,
festival týdeníku Respekt, otevření Muzea populární hudby atd.).