Příběh města
Programová rovina "
Příběh města" vychází z pohledu na vlastní kulturní minulost, se snahou o definování kulturních tradic a jejich vazeb na dnešní kulturní život. Do příběhu města, tak jak je pro naše účely chápán, nepatří jen děje a postavy (konkrétní historické události a osobnosti), ale rovněž prostředí, atmosféra a symbolika, které jsou právě v Praze nevyčerpatelným - přitom tak poutavým - námětem nejrůznějších uměleckých děl i kulturních událostí.
"
Příběh města" je pohledem na kulturní minulost. Není motivován jen tradicí. Jeho aktuálnost spočívá v zacelování padesát let trvajícího období, po které nebyla naše kultura duchovně svobodná a historické souvislosti byly podrobovány účelovým dezinterpretacím, respektive zamlčovány.
Pohled na minulost je rovněž přirozeným projevem pro časové milníky, jímiž symbolický přelom století a tisíciletí bezesporu jsou. Dosáhneme-li významného data kalendáře naší civilizace, vždy nás to nutí k ohlédnutí a následné reflexi. Pro toto vše je programová rovina "Příběh města" přirozeným a příznačným tématem pro Evropské město kultury roku 2000.
Ze souboru vybraných projektů, které se věnují pohledu na kulturní minulost, je možné určit dvě základní polohy. Pro první je charakteristické dokumentární zpracování konkrétního historického kulturního či uměleckého fenoménu a jeho zpřístupnění veřejnosti. Tyto projekty jsou určeny zejména pro "poučené obecenstvo", které si dané téma vybírá na základě svého kulturního rozhledu a zkušenosti. Tuto obsahovou polohu můžeme pracovně označit "Prameny naší kulturní minulosti". (Bezpochyby sem patří souborná výstava Františka Bílka, odhalení pomníků T. G. Masaryka a Antonína Dvořáka, úvodní výstava "Zrození metropole", výstava "Teige, Gillar a evropský vědecký funkcionalismus" atd.)